Zápas v Hobzí nebyl dle našich očekávání vůbec jednoduchý. Menší hřiště neumožňovalo kombinační hru a tak nebyla nouze o spoustu soubojů. Diváckému oku asi ne příliš lahodící fotbalová podívaná. Po vzájemném „oťukávání“ jsme se osmělili jako první a otevřeli skóre zápasu v 19. minutě, když se po rohovém kopu prosadil hlavou Jančura. Ve 28. minutě jsme domácím pomohli naším nedůrazem srovnat skóre na 1:1. Ve 36. minutě jsme opět inkasovali po nádherné střele z voleje, do které se opřel obvyklý střelec našeho soupeře - Lička. Ještě před poločasem jsme měli obrovskou příležitost vyrovnat po závaru před brankou Hobzí, ale našim borcům se nepodařilo míč několika pokusy dopravit do sítě. A tak se do kabin šlo za stavu 2:1 pro domácí.
Druhý poločas jsme začali náporem, který vyústil v branku velmi aktivního Vojty Dvořáka a tak bylo srovnáno – 2:2. Lehce zaskočený soupeř se pomalu dostával do hry a v držení míče měl navrch. Byli jsme to ovšem my, kdo hrozil z brejkových situací. Několikrát jsme šli sami na gólmana, ale bohužel koncovka nebyla v tomto zápase naší silnou stránkou. Nakonec se nám přeci jen podařilo v 62. minutě opět skórovat, když byl faulován Mikuláštík ve vápně a následný pokutový kop sám proměnil. Zbytek zápasu byl spíše o našem bránění a soupeřově snaze alespoň vyrovnat a jemně řečeno i s podporou rozhodčích, kteří Stráži nastavili jednoznačně přísnější metr. Na což bychom se vůbec nemuseli vymlouvat, kdybychom proměnili alespoň polovinu našich „loženek“. A tak se soupeři v duchu takto nastavených pravidel podařilo v 81. minutě vyrovnat na konečných 3:3.
S bodem ze hřiště soupeře bychom možná byli spokojeni, ale vzhledem k průběhu zápasu je to pro nás ztráta.